Arcaran

Perly Arcaran Perla se kutálí po lístku, slaná, přec působí sladce, ztrácí třpyt ve vysoké trávě. Zmizí - zmrzlá pára na kvítku, moment chladného srdce, které jen na chvíli hřeje. Kutálí se perly po hedvábí, vzešly z hvězd bez světel, dnes padají do peřin. Hvězdy do rudých tváří pálí, přišli z nebes, také z pekel, dohořívá - již jen dým. Perly cinkají, lesk se ztrácí, zanikají kapky na polštáři. Mraky skryly slunce na pár dní, kdy přijde chvíle, kdy se rozední?

Svítání Arcaran Po západu slunce přijde svítání jednu růži vtisknu ti do dlaní. Otevřené oči - říše plna dešťů, schází jim radost z dalších dnů. Hvězdy nad hlavou svítí jen ve tmě, hluboko v oceánu poklad je na dně. Potop se - deště v očích zaniknou, jen hvězdy na hladině zůstanou. Popluj směrem ke dnu, utopíš-li se, nespatříš zaživa poklad na dně moře. Padneš ke dnu v ladných vlnách, utoneš v korálových peřinách. Po západu slunce přijde svítání, poslední růži máš ve své dlani. Poklad ze dna v říši snů nacházíš, svobodnou duší ji procházíš. Ze dna vod září hvězda jediná, naděje, když je noc temnotemná. Zemře, přec stále zůstává živá, zůstává nám jen vlastní víra. Po západu slunce přijde svítání, vezmi novou růži do dlaní. Život a smrt v jedno jsou spojené, neboj se, nech oči zavřené.

K - S Arcaran Hoří jako uhlí v pekle samotném, hoří láskou, jen city drží plamen. Hoří láskou, přec oheň plane bolestí, hoří, plamen je symbolem neřestí. Plameny pálí sladkým žárem, jiskry z pekel jsou naším darem. Z pekla nesou do nebes volání, po řevu tygra přijde svítání. Oči zavřené, tesáky své cení šelmy třesoucí silou se zemí. Tygři žijící při svitu měsíce přinesou koťat do džungle tisíce. Šelmy běhají kolem plamenů, který z tygrů skončí na vrcholu. Z tlam se line mohutný řev, k ránu již dochází dech. Až vysvitne slunce nad džunglí, nikdo se o tygrech nic nedoví. Otázky mohou létat vzduchem, pro odpověď musíš se stát tygrem.

Tell me Arcaran How can I make you happy? Tell me, please, tell me! Your happiness makes me satisfied, when you're sad I feel I will die. Tell me, tell me what are your wishes? Hearts are beating in our chests. Tell me what do you want... Tell me what does taste delicious, which sweets are mostly the best? Tell me, tell me - are you fine? How can I make you happy? I love you, do you still love me? Tell me what is best for thee? I try to find present for Christmas eve. Tell me, tell me about jingle bells, tell me story about baby Jesus. Can I tell you some fairy tales? Can love be the most for us? Tell me yes or tell me not, for me, love is the most. What can I give to my girl to show that I really love her? Merry Christmas!!! Do you like it? You can see my new fantasy story  Elected: Heritage of ancestory You can also follow me on instagram @arcaran ( @arcaran.r ) or on facebook ( @arcaran ) My instrumental romantic song How to ...

Sochař Arcaran Torza tesal do mramoru, inspirován Římany, předal tváře kamenu, pro lidi i bohyni. Tváře sochy získaly, leč chyběla jim duše, měly prázdné pohledy stále stejné v čase. Sochy ztrácely svou krásu, sochař zchudl, prodal dům, v jeskyni pak svou múzu vtiskl do těl vápencům. Oči hledí ze stěny, nad nimi visí krápníky, jako dítě štěstěny září mezi stalaktity. Jen jediná socha zůstala po mnoha staletích, mnoha válkách, ta v jeskyni tesaná, dodnes stojí uvězněná, oči v slzách. Múza pohřbena v mramoru, dnes obrácena v prach, dostala nejryzejší podobu, když zmizela z hlav. Múza uvězněná v jeskyni, živá, nesmutní kvůli vězení, ruka vedená citem, jež ji stvořila, na světě dnes není. Uvěznil sochař svůj cit do stěny, uvolnil emoce, které ho tížily, socha dnes pláče, slzy mažou tvář, stále oslňuje její krásy zář.

Youtube               Instagram            Facebook Bloudění Arcaran Bloudění pod hvězdnou oblohou bere čas toliko drahý. Smutné, hvězdy tančit nemohou a jejich pláč tolik bolí. Bloudění pod nebem bez mraků, nebeský kotouč hřeje, za krátkou chvíli ztratí svou sílu, naposled se usměje. Bloudění ke křižovatce vedlo, nezáleží, kam vedou cesty jiné, pouze jedna je tou pravou. Kam asi vede? Každá cesta smrtí skončí, na každé budou překážky. S vítězstvím se loučí, pád není symbol porážky. Bloudění, to věčné bloudění, jednou štěstí, jindy soužení. Bloudění, myšlenek víření, zda touha něco změní... Z blogu:  Útržky  - zlomky nedokončených básní Hrob básníka  - o umírajícím básníkovi