Bloudění
Bloudění
Arcaran
Bloudění pod hvězdnou oblohou
bere čas toliko drahý.
Smutné, hvězdy tančit nemohou
a jejich pláč tolik bolí.
Bloudění pod nebem bez mraků,
nebeský kotouč hřeje,
za krátkou chvíli ztratí svou sílu,
naposled se usměje.
Bloudění ke křižovatce vedlo,
nezáleží, kam vedou cesty jiné,
pouze jedna je tou pravou.
Kam asi vede?
Každá cesta smrtí skončí,
na každé budou překážky.
S vítězstvím se loučí,
pád není symbol porážky.
Bloudění, to věčné bloudění,
jednou štěstí, jindy soužení.
Bloudění, myšlenek víření,
zda touha něco změní...
Z blogu:
Útržky - zlomky nedokončených básní
Hrob básníka - o umírajícím básníkovi

Komentáře
Okomentovat