Světlo v temnotě (část 2.)

Světlo v temnotě (část 2.)
Arcaran

První část je k přečtení zde.

Kdo vidí blázna jdoucího v dešti,
nepochopí pohnutky poutníka.
Kde bere síly jít proti proudu řeky,
proč mu smrt dělá společníka?

"Nevím, zda je osud, Bůh, či vyšší moc,
jedinou jistotou, již mám, je smrt,
vědomí konce života mne nutí každou noc,
hledat to, o čem pochybuje i Bůh."

Na cesty mu žádné slunce nesvítí,
přesto vidí, kam míří jeho krok,
nalezl, co Bůh zapomněl stvořit,
hledá slova rok, co rok.

Hledá správná slova pro pocity v hlavě,
po pár dnech psaní zcela nové kapitoly
našel několik světel v temnotě,
jedno však září více než ty ostatní.

Málokdo pochopí, co poutník nalezl a pro co stále hledá slova, která nikdy nebyla stvořena. Až je najde, stejně se je nikdo nedoví, budou volána do nejjasnějšího světla v temnotě, do hvězdy jasnější než je hvězda osudu. Dokud bude tahle hvězda zářit, nebude básník potřebovat ostatní hvězdy, by mu osvěcovaly rýmy...

Pro pravidelný příjem básniček stačí odebírat emailem :)

A pro dlouhou chvíli pár básní z minula:
Soudce čas
Smrt je naším osudem
Řev války
A jedno video, jak kreslit růže.